Pokud jste měli možnost projít si brněnské odborné knihovny před rokem 1989, mohli jste zjistit, že čas se v nich tak trochu zastavil za protektorátu. Do té doby se do našich knihoven dostávaly zcela běžně knihy z německy mluvících zemí, nejen z Rakouska, ale i Německa. Rokem 1945 ale i ediční řady, které naše brněnské knihovny do té doby průběžně doplňovaly, byly zastaveny a dalších 45 let jako by v knihovnách neexistovalo. Jistěže s výjimkami, ale byly to opravdu spíše výjimky. Nebyly valuty. Když se v roce 1989 otevřely hranice, bylo deprimující zjišťovat, že kterékoli malé slušnější rakouské knihkupectví je lépe vybaveno knihami o evropské kultuře, než brněnská Moravská zemská knihovna. I když je nutno uznat, že se od té doby přece jen něco změnilo, v MZK máme oddělení zahraničních knihoven a především v rakouské se už alespoň některé důležitější tituly dají najít a na Masarykově univerzitě už najdeme i některé potřebné knihy i z dalších evropských zemí, do jisté míry to platí dodnes. Zatímco u Rakouska a Německa došlo k dílčímu zlepšení (pořád tu ještě mnohé rakouské knihy chybí - žijeme poblíž rakouských hranic!), v knižních fondech všech brněnských knihoven je značná nerovnováha. Z maličké Andorry v nich jednu knihu o kulturních památkách najdeme, ale zájemci o Ruskou federaci se musí omezit na Velkou sovětskou encyklopedii z dob socialismu a tři knihy o Moskvě. Slovníky světových jazyků najdete v každé knihovně, ale slovníky některých i evropských jazyků, včetně některých jazyků slovanských, nenajdete v žádné. V Brně neexistuje knihovna, ve které byste mohli nahlédnout do jakéhokoli kašubského překladového slovníku. Nejde tu o něco odtažitého, nejde tu o knihy pro zahraniční studenty, jde o to, že i pro pochopení moravských dějin, našich památek a pomístních jmen to bez knih ze zahraničí doopravdy nejde. Existuje sice meziknihovní výpůjční služba, ale poplatky za zapůjčení jedné knihy ze zahraničí jsou u levnějších knih dražší než kniha sama.

Hlasovací video